Homepage

Tento server přináší informace o možnostech grantového financování projektů.
Pro přidání tiskové zprávy nebo článku využijte vstup přes encyklopedické heslo organizace, jež grant vypisuje [možnost vyhledání].

Pomsta bílé panny [ Pověst ]

Pomsta bílé panny
Od Bojkovic k Rudimovu se táhne množství ovocných sadů. A že bývala ovoce hojnost, jež pokryla přímou spotřebu znamenitě a i po uskladnění patřičné části ještě hodně zbývalo, naučili se naši předkové ovoce sušit. O vánocích pak měli vítanou pochoutku plnou vitamínů a sušené plody vydržely v plátěném pytlíku i několik zim. U sadů tedy stávalo i plno sušíren na ovoce.

Kdysi na podzim sušil i strýček Holačka. Byla noc, na tu dobu ještě ani ne moc chladná, lehký vánek povíval listovím stromů a suché listy v něm pomalu klesaly do trávy. Strýček byl v sušírně docela sám, seděl na prahu se svojí fajčičkou a hleděl do noci. Všelijaké myšlenky honily se mu hlavou, když tu cosi bílého přibližovalo se od lesa. Strýček si protřel oči, aby zaplašil přicházející sen, avšak přízrak nezmizel, naopak, jeho kontury se projevily ještě zřetelněji a on uviděl krásnou bílou pannu, jak lehounce tančí, sotva se země dotýká. Strýček byl člověk zemitý a za svého života uvykl oceňovat pevněji stavěnou krásu, ale jak se tak dívá a dívá, dech se v něm tají a fajfka v ústech vyhasla. Panenka byla tak křehoučká a sladká a tak příjemné mrazení probíhalo mu tělem, že nemohl z ní oči spustit. Až po hodné chvíli ozvala se v něm zase jeho přirozená čtveračivost a tu zvedl jablko a z rozvernosti hodil s ním po té panně, spíš snad, aby v sobě zaplašil tu nenadálou slabost, než že by jí chtěl ublížit. Mířil však dobře a jablíčko zasáhlo panenku přímo do čela. Ona se na strýce zahleděla a oči své upřela na něj tak, že se jí čím dál více rozšiřovaly a byly větší a větší, až byly veliké jako kolečka od tragače. Pohrozila mu a pravila: "Sama jsem tu bývala, sama tu zase budu." Potom zmizela.

Té noci strýc nemohl za žádný svět usnout, převaloval se z boku na bok a že nic nepomáhalo, sedl si na pohrádku a zapálil si fajfku. Až teprve k ránu trochu zadříml. Ale jen usnul, sušírna už byla v plamenech. Jen taktak, že se strýci podařilo utéci. Sušírna shořela jako věchet slámy a zůstala z ní jen hromádka popela. Strýc rozházel popel po louce a novou sušírnu už nestavil. Věděl, že by před pomstou panny neobstál.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Bojkovice.cz

Typ záznamu: Pověst
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 19.12.2003 v 18:37 hodin



Copyright 1998-2024 © infoSystem.cz